Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Politiky genderové rovnosti ve Finsku v letech 2000-2015
Negreeva, Elizaveta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Politiky genderové rovnosti ve Finsku v letech 2000-2015" si klade za cíl prozkoumat kroky vývoje genderově vnímavého sociálního státu ve Finsku na vybraném časovém úseku. Popisuje proto opatření, která finská vláda zavedla v různých oblastech veřejného a soukromého života v prvních patnácti letech 21. století, a zaznamenává postupné prohlubování již existujících politik genderové rovnosti. Práce je rozdělena do dvou rozsáhlých kapitol. V první z nich je čtenář seznámen s konceptem gender equality policies a fungováním takových opatření na příkladu nástrojů Evropské unie, a také s tzv. severským modelem blahobytu. Dále je v práci tento koncept aplikován již na konkrétní příklad Finska. Pozornost je věnována pokusům o řešení genderové otázky zejména v politickém rozhodovacím procesu, na trhu práce, ve vzdělávacích insitucích a v rodině. Práce se dotýká i pokusů vyřešit problémy násilí a prostituce. Samostatná podkapitola popisuje také finský státní feminismus a mašinérii, která má na starosti řešení genderové otázky a jeho monitoring. V práci můžeme vidět klíčové priority vývoje finských GEP, což jsou kupříkladu zdokonalení mechanismu rodičovské dovolené, zmírnění rozdílů průměrných mezd žen a mužů, posílení ženské reprezentaci v místní správě apod.
Když politika není pouze jedna: institucionální a finanční zabezpečování české politiky rovnosti žen a mužů
Hondlíková, Kristýna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat institucionální a finanční zabezpečování české politiky rovnosti žen a mužů od roku 1998 do současnosti, a to na pozadí interakcí a vztahů mezi klíčovými aktéry - Odborem rovnosti žen a mužů (Úřad vlády ČR), poradními orgány vlády v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů (Úřad vlády ČR), Oddělením projektů rovnosti žen a mužů (Ministerstvo práce a sociálních věcí), Odborem rodinné politiky a politiky stárnutí (Ministerstvo práce a sociálních věcí), ale i neziskovými organizacemi zaměřenými na rovnost žen a mužů. Teoretickou oporou práce je teorie state/market feminism a teoretické koncepty policy a vládnutí (governance). Výstupy z analýzy dokumentů a expertních rozhovorů ukazují, že institucionální a finanční zabezpečování politiky rovnosti je proces kontinuální, horizontální a fragmentovaný, který utváří charakterově odlišní aktéři. Ti realizují své politiky rovnosti rozdílně a fungují paralelně. Zároveň jsou však vzájemně závislí prostřednictvím různých zdrojů, čímž mezi nimi vznikají různé interakce (spolupráce i koakce) a vztahy (formální i neformální), ale i napětí a problémy. Ty nejčastěji vznikají při vyjednávání o finanční podpoře opatření a personálních kapacit věcných odborů. Zjednodušením vyjednávání jsou neformální osobní vztahy fungující napříč aktéry....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.